První práce na bunkru, lidé jsou zvědaví

Velikonoce se dají strávit různými způsoby, v mém případě došlo na další schůzku na městě a zároveň na první práce na bunkru. A zájem kolemjdoucích byl velký.

E.ON dovede elektřinu k bunkru za 600.000 Kč

Zkoušel jsem ve Znojmě vše možné i nemožné, ale nejbližší elektrická přípojka pro můj Satelitní bunkr je několik set metrů daleko. A jak sám vím z praxe, každý metr kopání a nejen placení věcného břemene, je drahé. I tak díky E.ONu za nastínění všech možností.

Mám od bunkru sice jen pár metrů vedení vysokého napětí 22 kV, ale taková sloupová trafostanice, to je bratru 600.000 Kč, takže nic. Pokud něco budu chtít na bunkru dělat, jsou tyto možnosti:

  1. elektrocentrála
  2. trakční akumulátor a měnič 12 V / 230 V v autě
  3. bod 2) a k tomu solární panel
  4. bohatého sponzora
  5. prodat vlastní ledvinu

Takže to vyhrává asi bod 2) a 1)

Nedá se nic dělat, ale zkusil jsem to.

Kam s ním? Aneb vlajkový stožár je po roce hotový

Vlajkový stožár je zamotaný příběh – výrobci Kooperativa a Amako. Teď, anebo nikdy. Před rokem jsem věděl, že i kdyby na jídlo nemělo být, k bunkru to chce pořádný stožár. Kovový, festovní, žádný kompozit. To byl rok 2018 a já si teprve tvořil představu, co a jak budu chtít. Následovalo hlasování mezi kolegy a také v nejbližším okolí ohledně vzhledu, propočítávání nákladů, snižování výšky, studování předpisů … nebylo to jednoduché a rychlé, jak jsem čekal (jako obvykle).

Dnes telefonát: „Vlajkový stožár je hotový, přišel ze zinkovny. Kam ho chcete?“ – no, to je právě problém. Ve Znojmě by musel jít na městský pozemek, aneb je to díky jiné prostorové dispozici, kam bych ho chtěl dát – a to ještě není schválené městem. Paradoxně se tak může stát, že během dubna ještě nebude schválené umístění ve Znojmě a stožár tak poputuje do Březí, kam měl původně v roce 2018 jít, aneb dlouhodobé plánování může pak dopadnout paradoxem – ze Satelitního řopíku ve Březí jsou věci odváženy do Znojma, ale vlajkový stožár půjde do Březí, protože jsem tehdy ještě věřil, že ve Březí to třeba nějak dopadne…

 

 

Funkční část Satelitního bunkru je na cestě do ČR

Dnes jsem dostal informaci, že funkční část Satelitního bunkru se tento týden vydala směr Evropa, dorazit by mohla za pár dní. Kdybych tehdy na začátku věděl, že tenhle můj nápad udělat Satelitní bunkr skutečně komunikujícím bunkrem se satelity Iridium bude tak náročný, realizaci bych si dnes už asi rozmyslel. Skutečnost je ale taková, že zařízení je na cestě, pak bude probíhat nějakou dobu zkoušení a jakmile podmínky, čas a stav bunkru dovolí, bude finálně umístěno na bunkr – tedy letos 🙂

 

Aprílové novinky

Tento víkend a dnešek heslovitě:

  1. Kontrolní návštěva ve Březí, konzervační práce, demontáž části věcí z antény, vyzvednutí dopisů a naložení přebytečného drobného materiálu – převoz na Satelitní bunkr
  2. Dovoz vchodové mříže, uložení pancéřových dveří ve Znojmě (dveře není zatím možné nainstalovat)
  3. Jednání na radnici ve Znojmě, dojmy dobré, došlo k dojednání dalšího termínu návštěvy na další prezentaci. V Březí mi nikdo takovou pozornost, ani zájem, nevěnoval. Nevím jak to dopadne, ale minimálně přístup je dost odlišný.
  4. Zloději kovů kdysi při vykrádání pancéřových z bunkru uřízli kromě jiného část dveří, spodní čep jim nešel vyjmout, tak prostě uřízli část 10mm silných dveří, aby je dostali ven. A ten zbytek co zůstal samozřejmě překáží při snaze nasadit nové dveře.
  5. Zmrzačený bunkr se zbytkem dveří a zaseklým čepem versus moje „kombíková hobbydílna“ – 2:0 pro bunkr. Sobotní, a ani nedělní, pokus o vyndání spodního čepu a zbytku dveří nevyšel. Nepomohl ani olej, ani větší kladivo, nepomohla ani klasická elektrická příklepová vrtačka s množstvím vrtáků i do železa. Když to nejde silou, použij větší sílu, říká se. Nastal čas použít můj „Goliáš tým“ – trakční akumulátor 12V 180 Ah, 2000 (4000) Wattový měnič  12 V / 230 V, pneumatické bourací kladivo, SDS plus vrtáky neznámých výrobců (bohužel přítomné SDS vrtáky byly do železobetonu, takže na vrtání pneumatickým bouracím kladivem až na závěr nedošlo, zkusil jsem i vytlučení). Nevyšlo to. Moje původní představa, že uříznu horní část vystouplého čepu a zbylou část pak pomocí kovové kulatiny násilím vytluču, se během dne rozplynula jako pára nad hrncem. Za stavu lehkého zoufalství jsem nasadil vrtací kladivo a „probíječ zdí řopíků“ – čtyřbřitý SDS plus vrták Bosch do železobetonu o průměru 18 mm, který vrtá i skrz armování. Prohrál jsem i tak. Je potřeba více pokory, snahy a lepší technika (autogen), anebo silná elektrocentrála a svářečka. Slabou útěchou mi budiž fakt, že spodní čep byl v minulosti pravděpodobně trochu „zavařen“, což se ukázalo až v průběhu mého boje, takže moje snahy o vytlučení byly předem pravděpodobně odsouzeny k neúspěchu.
  6. Začal jsem alespoň s očistou vnější části řopíku – odmechování za pomoci úhlové brusky a nasazeného ocelového kartáče.
  7. Zhodnocení: příště to snad bude lepší… 🙂

Potvrzeno! Satelitní bunkr si bude povídat přes vesmírné satelity Iridium

Přirovnal bych to například ke stavění modelů ve skleněné láhvi, atd. Jistě znáte: „Tolik práce, a přitom taková blbost, co?“

Satelitní bunkr dostane připojení k vesmírným satelitům. Nehledejte za tím žádné spiknutí, ani podezřelou činnost. Satelitní bunkr ve Znojmě dostane připojení do vesmíru, bude reportovat teplotu, úroveň nabití akumulátoru v bunkru a třeba i rozsvěcet dnes ještě neexistující malé blikající světélko na stejně zatím neexistující anténě. A měsíční připojovací poplatek bude ve výši jednoho skromnějšího obědu.

Pozadí příběhu ve stručnosti:

Bylo to původně zařizováno od podzimu 2018 pro Satelitní řopík ve Březí a vyplynulo to z aktuální a původně neplánované situace – satelitní řopík ve Březí po několika měsících práce na obnově okolí u bunkru díky náhodě dostal satelitní anténu. O dalších několik měsíců vznikl nápad, když už je to dvojnásobný satelitní řopík s velkým „S“, proč jej neudělat trojitým Satelitním řopíkem s nějakou vazbou na satelity. Nápad jednoduchý, ale jak to zrealizovat s důrazem na praktičnost, vzhled, časové možnosti a hlavně cenu. Následovalo hledání použitého zařízení ze zahraničí, sbírání informací, pomohla trocha tvrdohlavosti a také špetka štěstí.

Řopík s poštovní schránkou a připojením do Vesmíru. Americká technologie a systém, přičemž jedna součástka na všech satelitech je vyrobená v České republice – v Brně, satelity jako celek byly přitom navrženy ve Francii. Technická pomoc a prvotní rady díky jednomu technikovi z Ruska, který pracuje ve firmě která tyto služby jako jedna z nemnoha na světě zákazníkům zajišťuje. Tomu říkám mezinárodní zapojení. Západ, východ, my zase „uprostřed“, taková neplánovaná historická paralela, dalo by se říci.

Každopádně pro mě žádná politika, prostě jenom lidi z masa a kostí co přemýšlí, jak ten nápad zrealizovat. Snad jen ta smlouva v ruštině je pro mě drobnou komplikací, protože rusky nerozumím (už jsem se ve škole neučil), naštěstí všechno se řeší v angličtině. Potěší podobný smysl pro humor napříč státy, ať už je to technik z USA, Francie, anebo Ruska. O to víc si toho vážím. To vše na původně Československém bunkru… A když už jsem u toho, něco o té komerční telekomunikační síti Iridium si můžete přečíst například na serveru Kosmonautix

Takže tak.

Řopík dobývá Německo a nejen to! O tomhle se armádě ve 30. letech nesnilo

Tento článek ať prosím nečtou „pravověrní bunkráci“, pokud tedy nemají aspoň trochu smyslu pro nadsázku.

Titulek si trochu zapřeháněl, ale ne zase tolik. Řopíky byly ve 30. letech stavěny pro obranu republiky a svým provedením to byly defenzivní stavby, protože obvykle neměly střílny postavené čelně k nepříteli.

Nevyzbrojený Satelitní bunkr ve Znojmě bude mít poštovní schránku s adresou, ale než se tak stane a ta se přemístí ze Satelitního řopíku ze Březí do Znojma, ještě pár měsíců to potrvá.

A jak tedy v roce 2019, po více jak 80 letech od svého postavení, dokáže nevyzbrojený Satelitní řopík dobývat země? Jednoduše! Má vlastní poštovní schránku a účet na bezplatné sociální síti PostCrossing.com zaměřené na zasílání pohlednic mezi uživateli po celém světě. Řopík se tak „sám posílá“ do několika zemí po celém světě a „dobývá“ různé země, tedy i Německo. A tam jeho pohlednice zatím sklízí největší úspěchy, ostatně uznejte, kdy vám došel pohled s fotkou bunkru co má vlastní adresu! 🙂

A možná vás překvapí, že celý proces napsání a odeslání jednoho pohledu mi nezabere více jak 5 minut, každý týden takto odesílám 1 – 2. Možná bych měl nějaké turistické a propagační centrum požádat o dotaci za propagaci v zahraničí …

 

 

 

 

Schránka na Satelitním bunkru bude ....

Česká pošta je pro, Satelitní bunkr dostane poštovní schránku

Česká pošta dnes potvrdila, že bude doručovat do Satelitního bunkru poštu.

S tím bude souviset nepřímo i toto – mezinárodní síť na výměnu pohlednic z celého světa – PostCrossing.com, kde patří Česká republika do TOP 10 zemí s počtem uživatelů a odeslaných pohlednic, a kde Česká pošta kromě jiného vydala na toto téma i klasickou poštovní známku, bude mít vlastní PostCrossing registraci.

Jediné co nevím a co jsem ještě neřešil, bude adresa. Ještě než jsem nad tímto detailem stihl přemýšlet, tak jsem tento týden dostal několik vzkazů, abych nepodceňoval adresu. Návštěvníci „Jarda“ a „Petr“ shodně psali v tom smyslu, že Satelitní bunkr by si zasloužil vlastní „adresu“, byly zde celkem 2 zajímavé návrhy:

Návrhy od Jardy:

Satelitní bunkr
Satelitní xx / U Satelitu xx / Železobetonová xx
Znojmo

a ten druhý návrh od Petra je ještě odvážnější:

Satelitní bunkr
Vesmírná E (nějaké číslo)
671 81 Znojmo

Pan „Petr“ se sice nepodepsal celým jménem, ale v mailu se přiznal, že je zaměstnancem jistého magistrátu a poradil mi, že podle metodiky pro tvoření názvů ulic to není nijak nereálné, prý kontroloval i místní podmínky v okolí bunkru a doporučil mi, že je lepší a jednodušší nejdřív řešit název ulice a pak až žádost o přidělení čísla pro bunkr. Tomu říkám zájem v pracovní době! 🙂

Já osobně si nejsem úplně jistý, jak by se na tyto návrhy dívali úředníci ze Znojma, ale sám za sebe, kdybych byl velký snílek, bych zkusil něco obyčejného – Řopíková, anebo Iridiová 🙂

A to je pro tento týden z novinek asi všechno.

Pardon, tady ještě foto té schránky – bude to stejný typ, který se osvědčil ve Březí – vypadá to podle návštěvníků a kolemjdoucích jako schránka na nábojové pásy… A dotváří to vzhled bunkru.

Schránka na Satelitním bunkru bude ....

P.S. A tolik pohledů poslali návštěvníci a čtenáři Satelitního řopíku do Březí, kolik toho jednou pošlou do Znojma? To se jednou uvidí…

Do Březí zatím dorazilo toto:

Pohledy doručené do řopíku ve Březí

LED lampa, kam s ní?

Houstone, mám problém – mám lampu, ale není tam elektřina

Život občas přináší vtipné situace. Během loňského roku jsem dostal do dlouhodobé zápůjčky jako podporu mé bunkrové aktivity ve Březí „Chytré“ LED světlo v ceně několika tisícikorun o výkonu cca 50 W (regulovatelné), které jsem vzápětí nabídl obci ke dlouhodobému bezplatnému užívání, protože se jedná o svítidlo veřejného osvětlení a co já s ním, když na bunkru klasické 230 V napájení zatím stále nemám.

Elektřinu v případě potřeby získávám jen pomocí malého solárního panelu, nemluvě o tom, že současné vysokotlaké sodíkové svítidlo veřejného osvětlení u bunkru má evidentně již svá nejlepší léta za sebou, takže proto jsem tuto nabídku přijal s tím, že obec bude třeba ráda – ode mě dostane k užívání LED svítidlo za 0,- Kč (firma zapůjčila svítidlo mě, ale já bych ho zapůjčil obci, takže smluvně by nebyl žádný problém).

Úmyslem bylo, že já budu mít kvalitnější osvětlení u bunkru, obec k tomu navíc ušetří za nižší spotřebu elektrické energie a bude si třeba moci vyzkoušet LED osvětlení, výhody, nevýhody z více stran, atd. Obci jsem nabídl svítidlo bez jakýchkoliv podmínek a závazků, ostatně sám jsem jej takto dostal zapůjčené stejně, takže jak jsem dostal, tak bych jej „poslal dál“. Ve Březí ale nakonec svítidlo nikdy nebylo umístěné (nebyl zájem), takže logicky mě napadlo dát světlo k chystanému bunkru do Znojma… Jenže …

V okolí bunkru není „šťáva“

No a protože ve Znojmě v Oblekovicích u Satelitního bunkru žádné zdroje veřejného osvětlení nejsou a není tam ani dostupná klasická elektřina, jsem v koncích. Mám sice od firmy zapůjčené industriální a celkem pěkné svítidlo, ale nemám jej kam zapojit – E.ON se nechal dnes slyšet, že elektřina v té mé části města (Znojmo – Oblekovice) prostě není snadno dostupná. A navíc, že na zřízení trafostanice pár metrů od bunkru (u vedení vysokého napětí) a u zahrádek by bylo potřeba více žadatelů, atd. Prostě cca 700 metrů se opravdu k nejbližší přípojkové skříni E.ONu sám neprokopu, takže Satelitní bunkr bude muset asi spoléhat na elektrocentrálu a solární panely s měničem…. Ach jo…

A co že to LED světlo umí?

LED svítidlo je nejen vybaveno filtrem škodlivého modrého světla, ale je především vybaveno i pohybovým senzorem a hodinami reálného času, takže pokud je uživatelský zájem, lampa při nulovém pohybu v okolí dokáže snížit dle nastavení intenzitu osvětlení a šetří elektřinu, o snížení světelného smogu nemluvě = je vidět na noční oblohu. A zase naopak, když je potřeba rozsvítit více, tak si rozsvítí.

Co dál?

Pokud se mi pro ni nepovede najít v příštích týdnech nějaké užitečné využití, asi lampu firmě DrawBridge / Foxconn s díky a omluvou vrátím – nebudu pro ni mít využití.

LED lampa, kam s ní? LED lampa, kam s ní?

AMAKO vlajkový stožár

Vlajkový stožár k bunkru – co tenhle? Amako mi dalo slevu

Zadarmo vám dneska opravdu nikdo nic nedá a i sebemenší pomoc je vítána. Slyším to i od mnoha „dlouholetých bunkráků“. Spoustu podobných aktivit dotují obce a města. A když to je účelně vynaložené, je to fajn. Já dotace nemám, byť bych se sponzorům z řad jednotlivců a firem nebránil 🙂 Ale zpět k tématu.

Loni jsem sháněl ještě tehdy do Březí vlajkový stožár, oslovil jsem několik firem, většina na mojí cenovou poptávku nereagovala, zakázek měla každá firma asi dost, nedivím se.

Ozvaly se mi 3 firmy (Kooperativa VOD Uhlířské Janovice, Stida a AMAKO) a všem tímto děkuji. Jedna z firem nabízela stožár za opravdu symbolickou cenu, ale doprava na druhý konec republiky byla drahá, druhá měla nejen podle mého názoru esteticky výborně provedený design, ale cena byla i po slevě pro mě prostě vysoká a odhadovaná dodací doba opravdu dlouhá. Třetí firma – AMAKO – nabídla pro mě nejlepší poměr cena / výkon, včetně dopravy a doby dodání. Ale protože ve Březí to dopadlo, jak to dopadlo, nikdy jsem žádný vlajkový stožár neobjednal. Objednávat bych ale mohl pro Znojmo dříve, než ceny zase stoupnou a doby dodání budou opět dlouhé, léto se blíží.

Pro Znojmo bych počítal s asi 6 – 7 metrů vysokou variantou. Co vy na to?

AMAKO vlajkový stožár

 

 

Satelitní anténa z řopíku ve Březí se do Znojma asi stěhovat nebude, sháním jinou

Už prakticky od prvotního prohlédnutí bunkru ve Znojmě jsem měl pochybnosti, jestli se na něj bude hodit satelitní anténa z mého bunkru ve Březí. „Bunkráky“ asi důvod napadne, stejně jako všímavé kolemjdoucí. Zatímco bunkr ve Březí je typ A-140 zesílený a má tak nadstandardně silné stěny a strop,  ten ve Znojmě je typu A-160 normální, tedy nemá zesílené stěny a strop, takže je i na výšku nižší a zároveň je oproti cestě více zasazený do země, takže je viditelně menší/nižší.

Minulý týden jsem prováděl měření bunkru ve Březí a naměřil jsem přibližně 260 cm mezi stropnicí bunkru a okolním terénem. To ve Znojmě určitě nenaměřím a anténa s držákem ze Březí by na bunkru ve Znojmě vypadala asi příliš masivně.

Řešení je několik:

  • 1) relativně jednoduché – seříznutí držáku antény a odkopání zeminy okolo bunkru, takže bunkr lehce „zmohutní“, byť díky odkopání zeminy
  • 2) komplikovaný způsob s odvlhčením – nadzvednutí bunkru (váha do 80 tun) jeřábem o cca 20 cm nad úroveň terénu a položení do štěrkového lože s možností položení vodorovné izolace a odstranění příčin vlhnutí bunkru. Původně „utopený bunkr v zemi“ by tak zmohutněl a navíc by se zbavil vlhkosti. Problémem je cena operace.
  • 3) nejjednodušší řešení – pokus o sehnání menší satelitní antény o průměru kolem 2 m.

Zatím vyhrává varianta číslo 3 – pokus sehnat menší anténu. Shánět budu opět mezi radioamatéry a pokud by se nedařilo, pokusím se oslovit firmy opravující vojenskou / civilní radiolokační techniku, jestli nemají na nějakém tom zapadlém místě něco vhodného k vyřazení …

Bunkr ve Znojmě – Zdroj:Mapy.cz

Bunkr ve Březí

Satelitní bunkr přitahuje pozornost, já nikam nepospíchám, jsem na začátku

Se zpožděním jsem si všiml nedávného článku ve Znojemském deníku a souhlasím s názorem, že nelze mít z každého řopíku muzeum.

Protože ve Znojmě opravdu nemám žádné příbuzné a nikoho tam neznám (jedna výjimka – zdravím E. do Znovínu), těší mě, že mojí aktivitu vítá třeba i zmiňovaný pan architekt (také ho neznám) z města Znojma. Protože nikoho ve Znojmě neznám, tak nikdo nemůže znát mě, tak bych chtěl uvést na pravou míru pár drobností, které se ve článku objevily – asi zapůsobil nějaký „tiskařský šotek“, na druhou stranu mám radost, že se novináři zajímají i o „kus betonu“ a souvisí to s mou pozastavenou aktivitou ve Březí (Satelitní řopík).

  1. Město Znojmo jsem požádal jen o pozemek (a ne pozemky) kde stojí bunkr. Bylo by fajn mít i pár metrů pozemku okolo, abych tam mohl umístit v budoucnu případně i nějaké doplňky (třeba se mi jednou splní sen a seženu nějaké ty protitankové překážky typu rozsocháč), postavit třeba stožár na vlajku, mít místo na malou lavičku, zvlášť když když si uvědomíte, že nejsem „Znojemák“ a všechno musím tak nějak dovážet, asi vám to přijde logické mít i nějaký pozemek okolo. V tuto chvíli ale žádám jen o pozemek pod bunkrem. Mým cílem je zatím hlavně vnější, vzhledová stránka bunkru. Proč jsem tedy žádal jen o tu část pod bunkrem? O prodeji pozemku pod bunkrem se bude teprve rozhodovat (18.2.2019), takže pěkně postupně, pak tady jsou mé finanční a časové možnosti. Protože uvnitř zatím muzeum neplánuji, nebudu žádat ani o žádné dotace od státu / samosprávy, takže moje možnosti nejsou neomezené a financuji ze svých peněz, zároveň ale chci udělat něco hezkého i pro okolí. Nechci navíc nikoho ve Znojmě „vyděsit“, když mě zatím nikdo nezná, naštěstí můžu ukázat alespoň částečný výsledek své práce ve Březí. Oproti mé bývalé aktivitě ve Březí je tady navíc jeden podstatný rozdíl – okolí je pěkné a městem udržované, zatímco ve Březí jsem vyklízel a srovnával obecní pozemek za pomoci najatého bagristy, kterého mi sice doporučili na obci, ale platil jsem ho ze svých peněz. Podtrženo sečteno, zatím žádám jen o pozemek s bunkrem.
  2. Titulek a perex článku mi sice nepřijde úplně šťastný, protože by to mohlo třeba u někoho kdo mě nezná evokovat to, že u bunkru třeba druhý den přistane nějaká hvězdná loď ze Star Treku, ale žijeme v mediální době a noviny se musí prodávat, takže z vlastní zkušenosti vím, že v novinách je profese jménem „titulkář“, který má nadpisem článku a začátkem zaujmout, aby na něj kliklo co nejvíce lidí. Tak to prostě je.
  3. Satelitní parabola na bunkru (když zastupitelé prodají pozemek s bunkrem) nějaká určitě bude, jen si nejsem ještě zcela jistý, jestli budu přemisťovat přesně tu anténu ze Březí – rozdíl je v tom, že bunkr ve Znojmě je o něco více zapuštěný v zemi a nechci, aby anténa byla příliš velká, aktuálně sháním o něco menší, pokouším se o průměr 2 – 2,5 metru, zatím ale bez úspěchu. A něco více o anténě? Tady je vysvětlení z řopíku ve Březí.
Takhle jsem se představoval ve Březí

Takhle jsem se představoval v roce 2018 ve Březí, ale vedení obce jsem nezaujal, obec řešila důležitější věci.

 

V archivu se něco o Satelitním bunkru dochovalo

Dobrých zpráv není nikdy dost, dneska se to povedlo Vojenskému ústřednímu archivu. Oproti hledání informací ohledně řopíku ve Březí jsou údaje pro Znojmo katalogizované a nebudu je muset naslepo hledat v několika kartonech. Díky VÚA za dobrou zprávu. Read more

Satelitní bunkr Znojmo - srpen 2018

Přidány fotografie – nic pro slabší povahy

Dnes byla aktualizována Fotogalerie, najdete zde nově fotografie vnitřní a vnější části bunkru. Fotografie jsem pořídil během srpna. Máme zde výherní otázku – kolik byste od Ministerstva obrany chtěli za to (ano, kolik by oni museli zaplatit vám), že si tento bunkr vezmete a něco s tím provedete? 🙂