Kam s ním? Aneb vlajkový stožár je po roce hotový

Vlajkový stožár je zamotaný příběh – výrobci Kooperativa a Amako. Teď, anebo nikdy. Před rokem jsem věděl, že i kdyby na jídlo nemělo být, k bunkru to chce pořádný stožár. Kovový, festovní, žádný kompozit. To byl rok 2018 a já si teprve tvořil představu, co a jak budu chtít. Následovalo hlasování mezi kolegy a také v nejbližším okolí ohledně vzhledu, propočítávání nákladů, snižování výšky, studování předpisů … nebylo to jednoduché a rychlé, jak jsem čekal (jako obvykle).

Dnes telefonát: „Vlajkový stožár je hotový, přišel ze zinkovny. Kam ho chcete?“ – no, to je právě problém. Ve Znojmě by musel jít na městský pozemek, aneb je to díky jiné prostorové dispozici, kam bych ho chtěl dát – a to ještě není schválené městem. Paradoxně se tak může stát, že během dubna ještě nebude schválené umístění ve Znojmě a stožár tak poputuje do Březí, kam měl původně v roce 2018 jít, aneb dlouhodobé plánování může pak dopadnout paradoxem – ze Satelitního řopíku ve Březí jsou věci odváženy do Znojma, ale vlajkový stožár půjde do Březí, protože jsem tehdy ještě věřil, že ve Březí to třeba nějak dopadne…