Historie

Než si řekneme něco o historii předválečného železobetonového bunkru, lidově zvaného „řopík“, začněme právě významem slova řopík (neplést s řapíkem).

Co je řopík

Česká Wikipedie při dotazu na řopík uvádí:

Lehké opevnění vzor 37 (dobově lehké opevnění nového typu, lidově řopík) je železobetonová pevnůstka lehkého opevnění budovaného v rámci výstavby československého opevnění. Lidové označení „řopík“ vzniklo již v druhé polovině třicátých let podle zkratky ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací). ŘOP výstavbu řídilo a zadávalo externím stavebním firmám.

Různé typy řopíků

Existovalo několik základních standardizovaných typů pevnůstek, ale byly postaveny i některé atypické konstrukce. Dohromady bylo postaveno několik tisíc takovýchto pevnůstek a mnoho se jich dochovalo i do dnešních dnů. Satelitní bunkr je typ A-160 (normální).

Bunkr typ A-160N

Zdroj: Ropiky.net

Účel řopíků

Pevnůstky měly zpomalit případný postup narušitele hranic a svou konstrukcí byly určené na vedení boční palby. Řopíky se díky rozestupům mohly navzájem palebně podporovat a případné nepřátelské postřelování z čelní strany jim nemělo nijak vážně ublížit. Vyzbrojeny byly obvykle pouze kulomety.

Tyto pevnůstky do bojů 2. světové války prakticky nijak nezasáhly. Po skončení války se vybrané objekty o pár let později dočkaly vojenské reaktivace a některé z nich také drobných stavebních úprav (např. změny vstupů do objektů šachtou a instalací protitlakových dveří), aby v 90. letech byly pevnůstky armádou definitivně vyklizeny a opuštěny.

Stav po opuštění armádou

Řopíky byly následně drancovány sběrači kovů a následně také vlastníky jiných řopíků, takže v nich obvykle nezbylo opravdu vůbec nic.

Osudy řopíků

Některé byly Ministerstvem obrany převedeny na nové vlastníky (bezúplatně, případně šlo o prodej formou aukce), obvykle na samosprávné celky, vojensko-historické kluby a nadšence, anebo na vlastníky pozemků na kterých se tyto stavby nacházejí. Zbylé jsou formálně stále ve vlastnictví armády a na svůj další osud tiše čekají.

Stav řopíku v roce 2018

Stav řopíku odpovídá tomu, že je volně přístupný a po mnoho let neudržovaný, veškeré kovové části byly demontovány a zbývající poškozeny, anebo rovnou uříznuty.

Vchodová mříž, stejně jako vstupní pancéřové dveře, chybí. Vchodová mříž ani po osazení nepůjde uzamknout, protože železo na uzamčení ve zdi objektu je uříznuté. Úchyty na rámu po chybějících pancéřových dveřích jsou poškozeny po dřívější násilné demontáži. V objektu se nenachází žádné vybavení, naopak je uvnitř odpad a stěny uvnitř nesou stopy po ohni, omítka opadává. Výdřeva vnitřní části chybí. Trubky po demontáži pozorovacích periskopů jsou zvenku nezakryté a dochází tak k zatékání vody do objektu.

Satelitní bunkr (2019)

Prvotní prohlídka proběhla v srpnu 2018. Po prohlídce dalších bunkrů jsem se o nějakou dobu rozhodl, že město Znojmo o pozemek s bunkrem požádám. Na základě mé žádosti, následně schváleného záměru městem Znojmo a ocenění pozemku nezávislým odhadcem, koncem roku 2018 podávám finanční nabídku na odkup pozemku pod bunkrem. Rada města Znojma doporučuje v lednu 2019 prodej pozemku s bunkrem do mého vlastnictví, zastupitelstvo prodej potvrzuje dne 18. 2. 2019.

Následovat bude žádost na Ministerstvo obrany o převod samotného bunkru do mého vlastnictví.

Z mého prvního Satelitního řopíku ve Březí u Mikulova následně přesunu použitelné části do Znojma a jakmile čas a možnosti dovolí, započnu s vyklízením vnitřku a opravou vnějšku.

Technicko-taktická data

Typ: A-160 (normální)
Původní vojenské označení ŘOP: 7-II/2133/A-160
Betonáž: jaro 1938
Projektovaná odolnost: odolá zásahu granátu ráže 105 mm
Hlavní střílny: 2, vybavené kulomety
Počet periskopů: 2
Osádka: 7 mužů

Tloušťka stěn:

Čelní: 80 cm
Střílny: 60 cm
Týlová stěna: 50cm
Strop: 60 cm
Základová deska: 50 cm

Předepsaná minimální pevnost betonu: 450 kg / cm2

Další zdroje:

www.ropiky.netmapa.opevneni.cz